Senec, 7.-8.11.2009 - závěrečný závod LT Evropa v roce 2009

výsledky

fotky 1

fotky 2

Dorazil jsem jako poslední na poslední závod Evropářské sezóny a dobře mi tak. Vřelé přivítání Seneckých domácích v čele s Janem a Zuzkou přímo zářilo z rozjetého večírku a bylo jasné, že rozloučení se sezónou bude veselé a grandiózní. Teplo a rozjařená atmosféra v klubovně Tatranu Bratislava dávali zapomenout na to, že venku prší a je chladno, jak už to v Listopadu bývá. Ráno ovšem ukázalo vlídnou tvář a příjemné klima z klubovny se roztáhlo po celých Slnečných jazerách.

Teď málá odbočka. Už loni jsem si všiml, že ta klubovna není jen tak obyčejná klubovna, že je kouzelná. Co je večer uvnitř, tak to je ráno venku. …… Když DJ intenzivně zakuřuje parket je následující den nad vodou mlha. Pakliže je večer na parketu veselo, svítí ráno sluníčko. Takže, když přeskočím děj událostí, v neděli ráno byla obloha jako vymetená, slunce prozařovalo křišťálově čistou vodu a na hladině se čeřily 2-3 metříky. Kýč??? Jo!
Nyní zpět do sobotního rána. Po dešti ani památky, místy prosvítalo sluníčko a citelně se oteplilo. Vítr se zatím neukázal, a tak v klidu podáváme přihlášky, za které fasujeme velice povedené trika, snídáme, myjeme si líce, čistíme zuby čímž se dostáváme zpět do výborné pohody. Na terásce v kotlíku bublá gulášek, který po nástupu uspokojí žaludek. Hlavní rozhodčí Milan Boroš zodpověděl všechny dotazy ohledně závodu, při čemž si vystačil jedinou větou: „Plachetní směrnice nejsou žádné“. Potom si náhodně vybral jednoho ze závodníků, který mu tipnul start první rozjížďky. 14:30 půjdeme na vodu. Do té doby strojíme lodě, chystáme lampióny, špekulujeme nad jejich upevněním, zkoušíme těsnost putovního poháru a vymysleli jsme výtah na verandu.
Je 14:30 a na hladinu dopadají první závany mírného větru. Myšlenka, že uděláme z Optimistů dračí lodě a ozvláštníme tímto závod je zatracena. 23 Evrop a 420 vyráží ke startu dvou rozjížděk non-stop. Jedou se dva trojúhelníky, což se dobře pamatuje i trefuje. Na bílou bójku se útočí ze všech stran ostrova, tvrdě a přitom gentlemansky. Maťo zkouší stoupačku poklusem po břehu ostrova. Lodě na opačných bocích se vždy nějak domluví a na bójkách je místa dost pro všechny. Marra v zápalu boje upad do vody a píchul se stěžněm do dna. Síly mu ve studené vodě rychle ubývají. Zdenál neztratil duchapřítomnost, odpoutal se od mělčiny a Marru vtáhnul k sobě do lodě. Zachránil ho. Krásné dvě rozjížďky za mírného stabilně poryvového větru, ve kterých papírové předpoklady na určení pořadí neplatí.
Po těchto rozjížďkách jedeme ke břehu nasadit rozsvícené lampiónky a rozhodčí mezitím zapalují svíce na bójkách. Časový plán vychází skvěle, začalo se smrákat a průvod pestrobarevných lampiónů umístěných různě na lodích, většinou vepředu daleko od plachty, jede ke startovní čáře. Marťa Švancarová si dokonce na příď připevnila rozsvícenou vydlabanou dýni se znakem Éčka. Ti kdož nevěřili, že se podaří noční, lampiónová rozjížďka hledí zkoprnělí v němém úžasu. Ti, kdo s tímto počítali a teď to vidí na vlastní oči, jsou na tom úplně stejně. Startovní znamení zaznělo do tmy a světelný had se rozbil v tříšť mihotavých světýlek osvěcujících bílé plachty, proplétajících se mezi sebou a klikatě směřujících za bílým světlem, kde se opět spojí v jeden řetěz, který objede modrou a červenou lucernu. Za červeným světlem se znova dělí na jendotlivé svatoJanovy mušky a mihotají ještě jednou dokola stále ve větru 2-3 metry. Zima už pořádně zalízá za nehty a proto od cíle upaluje jeden lampión po druhém ke břehu. Všechny žene chuť na svařák, grog, guláš, či fazolovou polévku. Pořadatelé ještě nechali hladinu před loděnicí nasvítit umělým osvětlením ze stadiónu, na dalších dvakrát čtyřicet pět minut plus přestávka, vítr stále fouká, ale nikoho z nás už ta zima neláká. Držíme se skvělého jídla, pití a tepla krbu. Večírek pokračuje promítáním fotek, veselým povídáním, zpěvy a tancem. Mezi tím Kubíkovi málem uhořela evropa, když zapoměl zhasnout lampión. Stylová samolepka to spraví. Tak jako nebyly plachetní směrnice neexistuje ani cenník na baru! Hostili nás jako barony. Na této společenské části závodu byl m.j. vyhlášen vítěz z rozhodnutí Hlavního rozhodčího. Hlavní rozhodčí rozhodl, že vítězem se stal Marián Babjak. Což bylo vzápětí stvrzeno salvou šampaňského a oslaveno tancem a veselím až do kuropění.
Ráno jsem již popsal na začátku. Slunečno a vítr 2-3 metry což znamenalo jediné. Výjezd na vodu a dvě krásné a fyzicky nenáročné non-stop rozjížďky. Se stoprocentní účastí na vodě nemohl počítat ani největší optimista jako jsem já. Balení a rozdávání cen. Vítězkou letošního Evropacupu a držitelkou putovního poháru je Petra Šmídová. Další pořadí je na www.sailing.sk (cz). Další zvláštní cenu získal Zdenál Chlup za záchranu zmrzlého plaváčka. Cenu symbolizuje dřevěná, sekerou tesaná metrová vařecha, z pečlivě vybíraného dřeva (zespod hromady) ze slovenských lesů, při jejímž vzniku skoro dva lidi omrzli. Velký dík patří pořadatelům tohoto závodu za skvělou a velkolepou organizaci a péči. Zvláště pak Janovi Vargovi a Zuzce Bodnárikové. Rozloučení se sezónou bylo opravdu veselé a grandiózní. Petra byla na závěr odměněna za vítězství. Odměna byla jedinečná a stojí za to přijet za rok na Evropa cup a pokusit se zvítězit.
Sbohem sezóno 2009.