Torbola - Garda - Itálie, 16.-18.4.2011, lodní třída Evropa

stránky závodu

Za úžasného slunečného počasí a spíše silnějšího větru 6-12m/s se od soboty do pondělí 16.-18.4. odjel na Gardě 11. ročník Evropářského závodu letos v rekordním počtu 216 lodí! Po devíti rozjížďkách byl nejlepší z našich Marek Směšný na 20. místě.
Další pořadí: 41. Zdeněk Chlup, 56. Martin Rozsypal, 58. Štěpán Sivý, 60. Jan Škoda, 79. Vendula Škráčková, 108. David Lejhanec, 113. Peter Styblo, 118. Petra Šmídová, 127. Katka Šmídová, 134. Gerhard Goetz – ročník narození 1933!, 175. Tereza Kováčová, 180. Pavlína Šmákalová, 193. Michaela Zárubová.
Mezi veterány zvítězil Mareček!
Boží krásné jarní závody.

Pár pěkných fotek od Jirky Šmída najdete v Galerii, výsledky v příloze.

článek Marry:
13° Torbole Europe Meeting 2011
2° European Veteran Championship 2011

Tradiční z nejtradičnějších jarních MEGA evropářských závodů je za námi. Bohužel! Fascinující scenérie skončila v pondělí večer smutným, ale fantastickým posledním pohledem zapadajícího sluníčka v serpentinách nad Torbole. A já jsem věděl, že tu parádu uvidím (když Bůh dovolí…) až zase za rok! Každoroční jarní Torbole Meeting na Gardě je prostě NUTNOST. Obrazně řečeno, i kdyby na chleba nebylo….
Většina naší české skupiny přijela o 2 dny dříve. Letos poprvé, myslím si, s platnou podporou motoráku. I tak jsou pro tu parádu dva dny málo - párkrát sklouznout na vodě, aklimatizovat, trochu turistiky. Kolo, či pro nás starší, autoturistika. A hlavně bylo potřeba „nasát“ tu správnou atmosféru tohoto jiného světa. Atmosféru, kterou Garda nabízí. Jiný jachtařský svět, kterým Garda prostě je!!
Letošní účast byla rekordní. Rekordní počet českých závodníků, rekordní počet účastníků celkově. 12 českých proti 203 zahraničním. Celkově 215 závodících na É z 13 států. Rozděleno do 3 samostatných denních skupin po cca 70 lodích. Každý den nový los. Každý den tři barvy. Modrá (= skupina, co to má nejdříve za sebou :-)). Žlutá (= skupina smrti, Dejv se jí po celý čas nezbavil). Růžová (= už podle, barvy skupina pro baby). Tak jsem si to pěkně pojmenoval, tak jsem si umínil, že to bude…Každý den stejně úplatný vrátný „Klekííí Petra“ i se svým zbytečným bločkem příjmových pokladních dokladů. Každý den stejně hnusné, ale vděčné „after“ těstoviny po příjezdu z vody (… bez „erár“ piva). Každý den dopoledne pohoda, kafatéria, 1x pivíčko, „maňána“ a odpoledne seriózní vstupenka na poctivý jachting. Každý den jachtařské divadlo a pastva pro oči.
Tento rok díky pozdním velikonocím i pozdní termín Gardy. Proto téměř slunečno a v závěru regaty poslední dva dny úplně vymeteno. A tím pádem rovná se (=) zesilující vítr. Šrouby se utahují… Garda vám nikdy nic neodpustí. Ani starý materiál, ani špatný technický stav, ani (hlavně a především) špatnou a slabou fyzičku. Tři dny závodu po třech rozjížďkách v převažujícím a sílícím větru od 7 do 12 m/s. Rozhodně a v žádném případě není Garda bojem o život. Garda je neustálý boj s každou vlnou, s každým vydobytým nebo ztraceným metrem. Prostě poctivá jachtařská práce. Maximální fyzické úsilí, v závěru dne jízda na „morálku“. Osmá a devátá rozjížďka je BOJ se vším a o všechno. Letošní počasí nám Čechům neumožnilo ukázat, jak se jezdí na rybníku. V takovýchto podmínkách jsme letos body nesbírali. Tento fakt se mohl a nemusel podepsat na našich výsledcích… Myslím si upřímně řečeno, že podepsal…. Na špičku ještě nemáme (budeme někdy mít??). Na druhou stranu, roky, kdy jsme zametali, kdy se nám všichni smáli, tyto roky jsou doufám navždy pryč. Ostudu jsme každopádně neudělali. Už se o písmenkách CZE v evropářském světě ví. Na pár rozjížděk můžeme být hrdí. Někdo překvapil, a jak to tak bývá, u někoho se čekalo víc….
Jistě nemá cenu teď a tady rozebírat 12 českých účastníků krát devět rozjížděk. Na to máme soustředění a tréninkové kempy. Přesto, dokud se nevyhraje, dá se určitě zajet lépe. My starší – Marra, Zdenál, Škoďák jsme ztratili v závěru regaty, i když už víme, kdy a kde se láme chleba (máme na to odježděné roky). Ale třeba takový psychicky podporovaný a masírovaný Dejv nám předvedl, jak se bojuje o finální rozjížďky. Maty dobrý průměr, škoda rozjížděk jak na houpačce. Ne a ne to správně trefit. Štěpán je příslibem pro naši evropářskou budoucnost. Pochvala také tentokrát pro Vendy, protože holek do první stovky, díky větru, opravdu moc nebylo a její 12. místo mezi ženami není vůbec nejhorší. Petře se tentokrát vyloženě nedařilo, tady forma nebyla a hlavně starty jsou její dlouhotrvající bolestí. Ale taková Katy, to je bojovnice (i se svým neoprénovým vlkem :-)). A naše tři mladé juniorky? Chce to sbírat ještě hodně zkušeností, i když u Pavly a Terky jistě bojovnost nechybí. A Míša by to určitě neměla už předem vzdávat! Vždy se dá někoho urvat a přechytračit i v silnějším větru!
Celkově a sebekriticky se dá říci, že letos se nedařila najít ta správná chemie na raketové starty. Samozřejmě až na výjimky. Starty jsou často 70% základu k úspěchu. Garda je většinou po stránce stoupačkové taktiky „nalajnovaná“ a 100% start je základ pro exkluzivní první stoupačku. Takové vyrovnané pole 3x 70 lodí totiž nic jiného nepřipouští!
Prostě i letos to byla paráda z jiného světa. Každý ročník na Gardě je unikátní a nezapomenutelný. 12 českých bojovníků s četným doprovodem bylo v dubnu 2011 v jachtařské pohádce. Každý z nich si jednou až bude vzpomínat může říct: „Jo, byl jsem u toho. A stálo to za to. GARDA.“
Marra

Tento článek je zpestřením jako čtivo:
- pro všechny závodní jachtaře, obzvláště evropáře (takový běžný další článek)
- pro ty pyšně hrdé, kteří alespoň jednou Gardu zažili (ti ví o čem byla řeč)