7.Česká námořní rallye
Mistrovství ČR v námořním jachtingu - inshore
Chorvatsko - Dalmácie
11.-18.10.2003
- Zdeněk Chlup -
Představa, že chorvatské mariny na týden každoročně zaplní Češi,
protože zde pojedou na desetimetrových lodích námořní rallye, patřila do Sametové
revoluce do kategorie "Pium desiderium" tedy Zbožných přání a pokud
by tuto myšlenku někdo vyslovil, nebyl by asi ohodnocen jako člověk "realista
nebo optimista", ale spíše jako člen ústavu doktora Chocholouška. Nyní
není snad nic samozřejmějšího, než že si početná skupina jachtařů jezdí do střední
Dalmácie prodloužit léto na největší český závod kajutových plachetnic - Českou
námořní rallye. V roce 2003 se Mistrovství České republiky v námořním jachtingu
uskutečnilo za účasti 41 čtyř, pěti nebo šesti členných posádek v pobřežních
vodách Chorvatska na nových lodích Elan 333 v termínu babího léta 11.-18.října.
Program byl vymyšlen asi takto: V průběhu devíti dnů závoduchtiví
jachtaři přijeli, převzali lodě, přejeli do místa kde regata začínala - mariny
Hramina na ostrově Murter, za zvuku státní hymny byli svědky zahájení Mistrovství
republiky, v průběhu pěti závodních dnů hledali tu nejlepší posádku, aby ji
ve čtvrtek 16.10. našli, pogratulovali těm nejlepším, rozjeli se předat lodě
do domovských přístavů, nastartovali své vozy a vrátili se zpět do svých domovů.
Závod byl vypsán jako etapový, s tím, že každý den se pojede jedna
rozjížďka, a také že každý večer bude flotila kotvit v jiné z chorvatských marin.
V neděli se z Hraminy přejelo do města Vodice, bohužel většinou na motor, a
ani jeden propagační start své ovoce nepřinesl. Převážně na jih se plulo i druhý
den do mariny maďarských majitelů Kremik, tentokrát už na plachty a hlavně spinakry
a etapu s přehledem ovládla posádka Vladimíra Navrátila kormidlována Jakubem
Kozelským. Slabý proměnlivý a místy žádný vítr. Přesně takový vítr vál další
den, kdy se závod přesouval do Mariny Tribunj a na poslední poryv odjela několik
námořních mil ostatním posádka Martina Knetiga, a tak se přihodila situace,
že zatímco většina posádek v totální flautě při polední seanci vyvolávala vítr,
pozdější vítězové ujížděli, ujížděli a ujížděli. Cílový limit hodinu a půl po
první lodi tak stihla jen čtvrtina plachetnic. V marině Tribunj končilo nejen
bezvětří, ale také začínala exhibice posádky Martina Kulíka - Rodop, kteří si
první místo reservovali ve všech třech závěrečných etapách. Ta první z nich
měla být do mariny Piškera, ležící v samém srdci chorvatského národního parku
- souostroví Kornaty. Sílící vítr a předpovídaná jatka chorvatských rosniček
a rosáku na závěrečný den donutila pořadatele změnit trasu do bezpečnější mariny
Hramina. Závěrečný závodní den se odehrál v prostorách před touto marinou a
účastnící rallye si přivstali, aby stihli dvě etapy. Už když ráno vítr rozlepil
zavřené oči bylo jasné, že nás čeká pěkná divočina. Během dne tak přístroje
naměřily sílu větru se jménem Bora bušícího od pobřeží až 25m/s a já jsem snad
poprvé v životě pochopil, že i námořní jachting může být při určité konstelaci
fyzicky náročný. Parafrázi hamletovské otázky "Jak to bude či nebude"
řešilo těch pár posádek, které se odvážily vytáhnout 100 metrový spinaker a
nechali tak několikatunovou jachtu tlačit padesátiuzlovým větrem rychlostí 13
uzlů za hodinu. No některé spinakry se roztrhaly, někteří šťastnější to hodně
bojovým způsobem nakonec nějak zvládli, ale jen jedinci na této srandě vydělali.
Obě čtvrteční etapy ovládli již avizovaní Rodopáci.
A celkové výsledky: Bezkonkurenčně, ale hlavně zaslouženě se králi
7. České námořní rallye a Mistry České republiky stali členové posádky Rodop
kapitána Martina Kulíka, kteří ty ostatní zastínili nejen po stránce taktické,
ale i technické. Stříbrné medaile si odvezla posádka kapitána Vladimíra Navrátila
a bronz loňští vítězové - posádka Martina Štikara. Takové pořadí vyhlásil zkušený
konferenciér Václav Žmolík na závěrečném rautu v marině Hramina.
Vzhledem k tomu, že jsem byl účastníkem všech sedmi ročníků můžu
mít takové ty dědečkovské vzpomínky a nezbývá mi než konstatovat, že ty váhy,
kde na jedné straně je část společenská a na druhé ta závodní, se stále více
převažují na stranu závodní, a že vzpomínky kdy jsme při první rallye v průběhu
etap kotvili, koupali se a bezvětří prokládali závody v pádlování na doprovodných
gumových člunech, působí dnes hodně úsměvně. Tato metamorfóza je určitě dobrá,
měla by však jít ruku v ruce s etikou. Bohužel i letos se objevili spekulace
o nepovolených výměnách plachet a úpravách na lodích některých posádek a docela
by mě zajímalo svědomí a radost z eventuálního úspěchu těchto lidí, pokud účastníky
této špinavé hry opravdu byli. Ovšem za zločin proti lidskosti lze považovat
krádež v závěrečnou noc dvou drahých spinakrových peňů. A i přes fakt jménem
presumpce neviny, padá hlavní podezření na některou z posádek, kterým se možná
v silném větru peň "podařil" utopit.
Závěrem upřímně blahopřeji vítězům, gratuluji úspěšným, děkuji
všem kteří nechali naši posádku před sebou, pořadatelům v čele s Tomášem a Pavlem
Stejskalem a jejich firmou TPS centrum děkuji a přeji úspěšné přípravy na 8.
Českou námořní rallye a všem účastníkům, aby ten příští ročník byl v jejich
finančních možnostech. Jak tedy jinak než: Za rok na Jadranu.
Celkové výsledky (prvních 15) : celkem 41 závodních lodí:
1. Martin Kulík, 2. Vladimír Navrátil, 3. Martin Štikar, 4. Daniel Vodička,
5. Tomáš Kuchař,
6. M.Urbonavičius, 7. Jan Chalupa, 8. Martin Knetig, 9. Vladimír Vyskup, 10.
Ladislav Smutný,
11. Jan Chlup, 12. Miroslav Novák, 13. Miloslav Martinů, 14. Petr Utíkal, 15.
Karel Štefan
|