Laseristé jsou nejnafoukanější jachtaři
Nový takticko-technický prvek v okruhovém jachtingu.
Petr Holyszewski (foto: petr Holyszewski) www.plavidla.cz
Zdá se, že nová jachtařská sezóna přinese do jachetního sportu
nový takticko-technický prvek, který možná podstatně změní pravidla a tvář okruhového
jachtingu. Během zimního období totiž skupina českých laseristů vypracovala
techniku, vycházející z dřívějších teoretických prací Schwarze, Koschiho a Buňakovského,
která umožňuje v průběhu plavby řízeně měnit směr zdánlivého větru, respektive
přiklánět směr zdánlivého větru více k bočním kurzům a tím dosáhnout výrazně
vyšších výkonů při plavbě na stoupačku. Tato technika je účinná zvláště při
slabém větru, neboť umožňuje trimovat, jak by to odpovídalo větru podstatně
silnějšímu, tj. volit bohatší profil hlavní plachty, zavřenější zadní lík a
napnutější přední lem.
Princip nové techniky je velmi jednoduchý a lze předpokládat,
že se rychle rozšíří i do ostatních lodních tříd. Spočívá v řízeném vypouštění
vzduchu z úst jachtaře do profilu hlavní plachty, přičemž množstvím, rychlostí
a směrem vypouštěného vzduchu lze, jak dokazují výsledky prvních letošních závodů,
účinně ovlivňovat výsledný efekt.
Nutno říci, že tato nová technika bude vyhovovat spíše jachtařům
s vyšší vitální kapacitou plic nebo jachtařům s větším objemem dutiny ústní,
protože pro dobrý výsledný efekt musí být v příhodný okamžik k dispozici relativně
velké množství akumulovaného vzduchu.
Na dubnovém závodu v Jedovnicích bylo zřejmé, že závodníci s vyšší
akumulací dosáhli nejvýraznějších výsledků. Nepřekvapí proto, že závodník na
prostřední fotografii, jehož vzduchová akumulace je evidentně velmi vysoká,
stanul na stupních vítězů na prvním místě, zatímco závodníci na fotografii vlevo
a vpravo, jejichž akumulace byla výrazně menší, dosáhli výsledků méně výrazných.
Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda by této techniky nešlo využít i naopak,
tj. řízeným nasáváním vzduchu například kompenzovat náhlé poryvy větru, při
kterých dochází k velkým bočním náklonům lodě vedoucích často k převržení. Problematický
může být i postoj ISAF k této závodní technice, neboť vitální kapacita plic
je do jisté míry úměrná objemu hrudního koše závodníka, což u tzv. "zdravých
národů" (tedy těch, které nemají ve svém tradičním jídelníčku obdobu jídel
jako je vepřo-knedlo-zelo), by mohlo vést až k nemožnosti techniky usměrňování
zdánlivého větru využívat.
|